Co je to agility?
[27.01.2009] Agility je týmový sport, kde tým tvoří pes s psovodem. Psovod navádí psa na překážky bezkontaktně, používá pouze akustické povely a gesta. Pes při běhu nemá vodítko ani obojek. Agility by mělo jak pejskovi tak psovodovi přinášet radost z pohybu, ze hry a prohlubovat jejich vzájemný přátelský vztah.
Není zde žádné omezení, ať už se týká plemene, velikosti, věku (psa i psovoda). Limitující může být pouze zdravotní stav. Agility můžete provozovat na Vám vyhovující úrovni. Záleží na Vás zda se půjdete odpoledne proběhnout s pejskem, nebo se systematicky připravovat na vrcholové výkony (a o tom byste měli informovat svého trenéra, aby věděl, jak k Vašemu výcviku přistupovat).
Prostor, ve kterém jsou rozestavěné překážky, se nazývá parkur. Na závodech je ohraničený a má rozměry min. 20x40 m.
Cílem je překonání parkuru v předepsaném pořadí, v co nejkratším čase a bez chyb. Trať mívá délku do 200 m, je na ní rozmístěno kolem 20 překážek a samotný běh trvá přibližně 45 vteřin.
Velikost překážek se vždy upravuje na danou velikostní kategorii pejsků. V kategorii S jsou pejsci do kohoutkové výšky do 34,9 cm, v kat. M do 42,9 cm a v kat. L od 43,0 cm.
Na trati se tým může dopustit různých prohřešků, za které rozhodčí uděluje trestné body. Jsou to:
- chyby (5 trestných bodů), které se neopravují s (vyjímkou slalomu) - např. shozená laťka
- odmítnutí (5 tr. bodů) jsou to chyby, které je nutno opravit - např. vyhnutí se překážce
- časové chyby (1 tr. bod za každou vteřinu) se udělují za překroční standartního času určeného rozhodčím
- diskvalifikace – tu si tým může vysloužit např. třetím odmítnutím na trati, překonáním jiné překážky, hrubým zacházením se psem...
Rozlišují se 2 druhy parkurů: open a jumping. V openu mohou být použity všechny překážky, v jumpingu se nepoužívají překážky s kontaktními zónami.
Při zkouškách se psi dělí do 3 výkonnostních tříd (A1 –začátečníci, A2 –závodníci, A3 –ti nejlepší ze závodníků).
Parkury se liší obtížností, délkou, nároky na rychlost.
Pro provozování agility je závazný Řád agility schválený výborem Klubu agility z roku 2006. (www.klubagility.cz)
Jaké jsou druhy překážek?
Překážky se mohou dělit dle způsobu překonávání na:
- skokové: skok. překážka, kruh, zeď, skok daleký
- probíhací: tunel pevný, tunel látkový, slalom
- s kontaktními zónami: kladina, šikmá stěna, houpačka
- stůl (ten se momentálně prakticky nepoužívá)
Jak dávat povely?
Je třeba mít povel pro každou překážku. Jaký povel si zvolíte, záleží pouze na Vás, ale je dobré držet se několika základních pravidel
- povely si nesmí být navzájem podobné
- povel musí být i pro Vás snadno zapamatovatelný
- držte se pravidla: jednomu cviku/překážce odpovídá jeden povel
- nezapomínejte, že jméno psa není povel (samozřejmě oslovením psa můžete upozornit, že od něj budete něco vyžadovat, ale samotné „Rexi!“ nemůže jednou znamenat „ke mně“, podruhé „fuj“, potřetí „sedni“...)
- povely dávejte včas a srozumitelně
- povel neopakujte, na jeden povel musí pes začít reagovat (i pokud dáváte běžný povel „sedni“, musí mu odpovídat adekvátní reakce pejska, není možné mu povel 5x zopakovat, než uzná za vhodné se posadit)
Povel je nutno podpořit i gestem, protože v rychlosti, kterou pejsek bude běhat, nerozliší dvě překážky vedle sebe pouze na povel. Gesta by měla být pro psa dobře viditelná a pro psovoda při běhu pohodlná.
Mimo povelů pro překážky budete potřebovat i několik pro určení směru běhu, proto i je dobře rozmyslete. Jsou to pokyny pro
- pohyb vpřed
- přivolání psa k sobě
- zabočení vpravo/vlevo (buď můžete používat povel pro každou stranu, nebo budete pejska jedním univerzálním upozorňovat na změnu a gestem mu naznačíte, kam se poběží)
- stažení psa kolem bočnice
- ideální je mít s pejskem zvládnuté i odložení (v jakékoli pozici bohatě postačí 15 vteřin)
Na co nesmím při tréninku zapomínat?
Pejsek by měl být, než dorazíte na cvičiště, vyvenčený a neměl by být unavený, ale přiměřeně proběhnutý. Je dobré psa (ale i sebe) před samotným tréninkem rozcvičit, rozehřát a namotivovat. Buď s ním můžete chvilku dělat poslušnost, tím i upoutáte pozornost, nebo si s ním prostě pohrát.
Na trénink si nezapomeňte vzít vše, co budete potřebovat: hračky a odměny pro pejska, pohodlné vodítko a obojek, které nebudou pejskovi ani Vám překážet.
Vy nepodceňujte vhodnost oděvu a obuvi na běhání, ať se můžete plně soustředit na výcvik (a ne si hlídat, kde se Vám rozepíná zip). Co se bot týká, agiliťákům se nejlépe osvědčují kopačky, protože v nich můžete pohodlně běhat i na mokré trávě.
Nezapomínejte ani na pohodlí pejska, když zrovna necvičí (neleží na přímém sluníčku, v mokru, má přístup k vodě...?)
Pro každé cvičení se obrňte trpělivostí a nezapomínejte, že chyba bývá v 99% zaviněna psovodem :-), protože nedává pejskovi srozumitelné pokyny. A naopak za každou maličkost ho bouřlivě chvalte a nebojte se nešetřit odměnami.
Jak pracovat při samostatném tréninku?
- nejprve si pořádně rozmyslete, co si postavíte a upravte si výšku překážek pro Vašeho pejska (je dobré procvičovat obdobné sekvence, jako jste měli na hodině s instruktorem a zbytečně neexperimentovat s těžkými kombinacemi)
- střídejte vedení po pravé i levé ruce
- dávejte pejskovi jasné povely a snažte se zajistit jejich správné provedení
- pokud vydáte povel, trvejte na jeho splnění, ať se pejsek nenaučí dělat, co chce sám
- pokud se Vám sekvence povede, už ji neopakujte!
- pokud se nepovede, pejska nijak nekárejte, neomlouvejte se mu, prostě odejděte z parkuru a zamyslete se nad tím, co děláte špatně, jak změníte vedení
- nedaří-li se Vám určitá sekvence opakovaně, odložte ji úplně (na hodině s trenérem ji pak proberete)
- začněte cvičení něčím jednoduchým, co umíte, ať se pejsek rozběhá a Vy upoutáte jeho pozornost
- zakončete trénink opět něčím, co pejsek umí, ať odcházíte ze cvičiště spokojeni a s pochvalou
- pokud zrovna neběháte, odejděte z parkuru a snažte se nebýt v cestě ostatním
- půjdete-li cvičit i v mokrém počasí, uvědomte si, že to může pejskovi klouzat (mokré zónové překážky je lepší vynechat úplně)
Jak pejska motivovat?
Abychom pejska vhodně motivovali k výkonu, je třeba nalézt tu správnou odměnu. Musí to být odměna v očích
Vašeho psa, nikoli dle Vašich měřítek (nebudu nutit aportovat pejska, který nerad běhá, ale miluje přetahování). Je na Vás, abyste zjistili, jak si Váš pejsek chce hrát (nebo ho přesvědčit, že Vaše hra je to nejlepší). Nebojte se experimentovat i s druhy hraček (má Váš pejsek rád balónek, talíř, pískací hračku, peška...raději měkčí, velký, malý...?). Musíte prostě najít to NEJ pro Vašeho pejska.
V agility je cvičení na hračku ideální a drtivá většina pejsků si ráda hraje (můžete ji např. hodit přes překážku na rozdíl od piškoty). Někdy se ale ani bez pamlsku neobejdete a opět musíte zjisti, co bude to pravé (piškota, kousek sýra, párek...?). Nezapomínejte, že cílem pamlsků není psa během výcviku nakrmit, ale odměnit a navnadit ho (proto Vám postačí na jednu odměnu např. 1/4 piškoty).
Závěrem chceme vašemu týmu popřát rychlých šest tlapek, pejskům trpělivost s páníčky a páníčkům s pejsky, ale především spoustu zábavy při agility!
